Proč je to tak složité?
Proč prostě nejde přikázat hlavě,nemysli na něj.
Je to už rok,dlouhý a bolestivý rok.
Každým dnem bez něj,se cítím tak sama.
Nejraději bych byla sama,do smrti-než být s někým jiným.
Ty jeho oči,smích. Dokázal ve mě vyvolat smutek i radost.
Někdy obojí navzájem..jeho dotyky. Jeho polibky.
On jediný mi tolik rozuměl,měl pro mě pochopení,ale zároveň mě vždy vytahoval z průšvihů.
Je to pryč,nenávratně pryč,tak moc daleko pryč. Možná,že to bylo pryč už od začátku.
Miloval mě? Možná,že ani ne. Co to povídám? Miloval mě. Prostě mě miloval. Slyšíte tam tu minulost?
Ráda bych napsala,miluje mě,ale lhala bych.
to snad ani není možný holka,zapomeň na něj. Nemůžeš se jednou zamilovat do správnýho kluka?
Ne do debila,kterej tě vymění za kamarády a hry?
Není to stupidní? Achjo,chybí mi.
Víte na co jsem přišla? Že na depku nejsou moc dobrý smutný písničky. Objev roku.lol.
Kdyby věděl jak se cítím,kdyby si to přečetl..no možná že by se tomu smál.už ho vidim ten jeho rádoby smích,jak mu je všechno jedno,jak na všechno sere,ale přitom ho to mrzí.
Chtěla bych být zase v jeho objetí,pohladit i jeho kočku,mám jí tolik ráda.
Ale víte co? Nikdy mu už neodpustím. Chybí mi,ale ne tolik,abych mu odpustila tu zradu.
Mělo to být na vždy,místo toho jsme si oba cizí.
https://www.youtube.com/watch?v=rtOvBOTyX00
